Pavel Herynek

Předpokládaný termín výstavy – 3. února až 23. května 2021

Prodlouženo do 23. května.

Komorní výstava kreseb olomouckého pedagoga, šperkaře a kreslíře Pavla Herynka (1943) si klade za cíl přidat další argument k svébytnosti a životaschopnosti této snad nejstarší lidské výtvarné techniky. Vážné i veselé chtějí být jeho tušové linie. Bez dalšího rozptylování barvami, pouze černou a bílou, manifestují svět přírody i lidské kultury.

Kurátor výstavy – Dr. Jan Buchta.

Video k výstavě:

Od 90. let, kdy ve volné tvorbě Pavla Herynka ještě převládaly šperky a objekty, postupně přebírá hlavní roli kresba. Kresba je dodnes obecně spíše opomíjeným výtvarným produktem. Avšak myslím, že neprávem. Vždyť je nejosobnějším projevem člověka od nejstarších dob. A i dnes je součástí prvních projevů dítěte a zůstává s ním až do konce jeho života. Je také téměř všudypřítomná – když chceme například pohotově rozprostřít své myšlenky někomu druhému, když se nám nedostává slov, kreslíme prsty do prostoru a gestem doprovázíme svá slova. Kreslívali jsme křídami po zemi nebo klacíky do hlíny a čmárali jen tak mimochodem do sešitu. A možná to děláme dodnes. Psycholog podle kresby pozná mnoho, díky bezprostřednosti i kontrastnosti záznamu, který se přenáší na vnímavého pozorovatele.

Pavel Herynek – nejčastěji černou tuší na bílém papíře – zkoumá a nalézá nové oblasti fenoménu kresby. Nejzákladnější prostředky – černá a bílá, jako světlo a tma, jako 1 a 0, jako bytí a nebytí. Proto nás možná v jeho tvorbě překvapí její rozmanitost, pestrost – jak mnoho sděluje nálad, jaké má roztodivné temperamenty. A navíc – jeho kresba je téměř vždy jaksi ještě více nepopisná, nepředmětná, úsporná. Tím působí syrověji – bez uhlazených valérů a přitom dokáže být živá, vážná i veselá.

Svým minimalismem zůstává v olomouckém okruhu Klubu konkretistů a je mužským kontrapunktem k tvorbě jeho kolegyně Inge Koskové. V jeho dílech bychom našly ovlivnění tachismem, minimalismem, expresionismem či lyrickým surrealismem. Vždyť jako bývalý pedagog na vysoké škole je zvyklý vstřebávat a transponovat mnoho vlivů a principů z dějin umění. Jeho kresby jsou osobní nutnou manifestací jeho vnímání světa přírody, různých kulturních okruhů a tradic, které voní anglickým tabákem s příchutí staročeských jeřabin, zní ozvěnou opukových fazet a zanikají ve větvích lužních lesů.

Fotografie výstavy:

Vstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerie