Dílo měsíce

V rámci tohoto projektu představujeme, každý měsíc roku 2023 jedno další dílo ze sbírky galerie, které se na výstavu 69 + 113 + 579 + 129 nevešlo. Můžete jej vidět nejen na webových stránkách a sociálních sítích, ale také přímo v galerii, kde je v daném měsíci vystaveno na speciálním místě.   

Prosinec

Bohumír Jaroněk | Štramberk VI. | dřevoryt na papíře

V měsíci prosinci jsme vybrali dílo od výtvarníka a zakladatele Valašského muzea v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm Bohumíra Jaroňka, jehož život i dílo bylo spjaté především s Valašskem.

Nejdříve vystudoval odbornou školu na zpracování dřeva ve Valašském Meziříčí, chtěl pokračovat ve studiu na Uměleckoprůmyslové škole ve Vídni, ale nebyl přijat. Následovaly různé, na tu dobu neobvyklé, pracovní cesty do zahraničí, jako například do Egypta, Budapešti nebo Uher, nakonec se ale opět vrátil do své rodné země, kde se také usadil.

Byl zdatným řemeslníkem, věnoval se ale i malbě nebo grafické tvorbě, především dřevorytu. Stylově se řadil k představitelům secese a dekorativismu, často je z jeho děl cítit až pohádkový nádech, především díky barevnosti. Tematicky nejčastěji zachycoval pohledy na města, do krajiny a velmi si oblíbil valašské chalupy.

Spolu se svým bratrem Aloisem založil Umělecko-výtvarné dílny nebo Malírnu keramiky a porcelánu. Krátce byl členem SVU Mánes, stál u zrodu Sdružení výtvarných umělců moravských, kde byl dokonce místopředsedou a hlavním mluvčím.

Listopad

Stanislav Lolek | Tetřívci | 1889 | olej na kartonu

V měsíci listopadu jsme vybrali dílo od malíře a zakládajícího člena Sdružení výtvarných umělců moravských Stanislava Lolka, který bezesporu patřil k výrazným osobnostem české výtvarné kultury.

Jako vesnické dítě trávil většinu času pod širým nebem, v přírodě a miloval toulky lesem. Navzdory výtvarnému talentu, který se u něj projevoval již od dětství, se rozhodl studovat na Lesnické škole v Písku. Následně pracoval jako lesní adjunkt, kreslil mapy, které doplňoval svými ilustracemi. Díky nim byl doporučen ke studiu na Akademii výtvarných umění v Praze, kam byl i později přijat na krajinářskou školu u profesora Julia Mařáka a Rudolfa Ottenfelda.

Ve své tvorbě měl nejdříve sklon k výraznější barevnosti, kterou díky vlivu Mařáka později usměrnil, i tak je ale jeho malířský styl osobitý. Tematicky se zaměřoval především na malbu krajin a zvířat a stylově se svými chvějivými tahy řadí především k impresionismu. Jeho díla nejsou nijak přikrášlena, nesetkáme se u něj s líbivou romantikou, z obrazů je cítit skutečný smyslový prožitek reality.

Jeho jméno se pojí také se známým seriálem kreseb o lišce Bystroušce, které vycházely na pokračování v novinách. Rudolf Těsnohlídek je následně zpracoval do literární podoby a spolu s ilustracemi tak vyšla kniha s názvem Liška Bystrouška.

Říjen

Mikoláš Axmann | Vinice | 2000 | litografie na kartonu

V měsíci říjnu jsme vybrali dílo od grafika, malíře a univerzitního profesora Mikoláše Axmanna, který v letech 1978–1983 studoval na pražské Akademii výtvarných umění u profesora Ladislava Čepeláka.

Brzy se začal věnovat pedagogické činnosti a působil nejdříve na ČVUT v Praze, dále na VŠUP v Praze a poté také na Západočeské univerzitě v Plzni, kde založil a vedl dílnu klasického kamenotisku a působil na tehdejším Ústavu umění a designu. Od roku 2014 zde vede ateliér Grafika na nově vzniklé Fakultě designu a umění Ladislava Sutnara. V roce 2016 byl jmenován profesorem.

V současnosti tvoří především již málo využívanou technikou litografie – tisku z plochy a on sám své tisky nazývá „kamenopisy“. Jeho tvorba se nese ve znamení silných gestických a expresivních tahů většinou výrazné barevnosti, ke které dospěl přes černobílé tisky. Zaměřuje se na širokou škálu námětů, které zpracovává do abstraktní formy s použitím různých čar a linií, přesto se vždy jedná o promyšlené kompozice se silným obsahem.

Září

Miroslav Bravenec | Vytváření | 1999 | hlubotisk na papíře

V měsíci září jsme vybrali dílo od malíře a grafika Miroslava Bravence, který žil v letech 1945-2011. Vstoupil do výtvarného života v sedmdesátých letech, jako jeden z absolventů Akademie výtvarných umění v Praze, ateliéru profesora Ladislava Čepeláka. Raná autorova díla v sobě nesla mnohé prvky ovlivněné tímto vynikajícím učitelem, jehož tvorba mu konvenovala jednoduchostí výrazu, motivickou prostotou, orientací na krajinu venkova i jistou dávkou básnivého romantismu.

Sám výtvarník se ve své tvorbě věnoval jak motivům figurálním, tak krajině i vegetativním prvkům. Mnohotvárná realita života na vesnici jej stále podněcovala k řešení figurativních úkolů, inspirovaných například mateřstvím a rodinným životem, nebo k vyhledávání těch nejprostších zákoutí, „humen“, dvorků a zahrad.

Zpočátku používal „čistých“ grafických technik, zejména suchou jehlu, čárový lept a akvatintu. V pozdějších letech dával přednost technikám kombinovaným a zkoumal nové pohledy do struktur přírodních materiálů. Moudré pochopení a poznání přírodních krás vnitřního řádu přírody se stalo důležitým prvkem v jeho dílech. Abstrahované přírodní mikrostruktury, umocněné technickou zdatností, přeměňoval v lyrické vize nových krajin a dějů, které vybízejí diváky, aby se nechali unést autorovou imaginací.

Srpen

Tomáš Rossí | Legendy sv. Františka z Assisi III | 2007 | akvarel na papíře

V měsíci srpnu jsme vybrali dílo od současného malíře Tomáše Rossího, který je součástí celé výtvarnické rodiny. Narodil se v Brně, kde také studoval. V rámci svých dalších studií se ale přesunul také do Prahy na Akademii výtvarných umění anebo do Itálie, kde absolvoval stáž.

Jeho tvorba byla vždy víceméně abstraktní. Nejdříve výraznější, expresivnější s konkrétnějšími tvary. Postupem času se jeho styl zmírnil a zároveň abstraktně více rozvolnil. Stále ovšem svým svérázným pojetím s ironickým humorem zpracovává různá témata, z nichž v současné době nejvíce dominuje právě tematika duchovní.

V jeho dílech je možné si všimnout především velkoformátových obrazů. Věnuje se akrylu, akvarelu a kresbě. Vystavoval na různých místech a akcích jak u nás, tak v zahraničí, čímž získal mezinárodní reputaci i oddané sběratele.

Červenec

František Daněk-Sedláček | Lavor – mrtvé rameno řeky Moravy | olej na lepence | 1946

V měsíci červenci jsme vybrali dílo od českého malíře Františka Daňka-Sedláčka, který žil v letech 1892 až 1974. Narodil se v Praze, kde studoval nejdříve Uměleckoprůmyslovou školu a následně Akademii výtvarných umění.

Věnoval se především krajinomalbě, byl známý svou schopností zachytit krásu přírody. V jeho tvorbě dominovaly prosluněné obrazy krajin – zejména Podkarpatské Rusi, Valašska a Slovácka, zobrazoval idylické scenérie polí, lesů i vesnic.

Jeho malířský styl se vyznačoval jemnými, až realistickými detaily, zároveň zachycoval emocionální podtexty a náladu. Dokázal vytvářet kontrasty mezi světlem a stínem, čímž dodával svým obrazům hloubku, dynamiku i chvějivou atmosféru.

František Daněk-Sedláček zanechal svou stopu v českém umění a jeho obrazy jsou zastoupeny především v soukromých sbírkách.

Červen

Cecílie Marková | Červený květ | olej na lepence

V měsíci červnu jsme vybrali dílo od umělkyně (1911–1998), která se sice vyučila modistkou, ale stala se mimořádnou výtvarnicí spirituálního světa.

Nechávala se vést energií daného momentu, a proto často do poslední chvíle nevěděla, jak přesně daný obraz bude vypadat. Její abstraktní díla nejčastěji připomínají květy nebo čáry a křivky rostlinného charakteru. Využívala pastely v kombinaci s tónovaným papírem, také se věnovala olejomalbě na lepenku a plátno.

Dlouho tvořila jen pro úzký okruh přátel, v současné době je ale její tvorba zastoupena v prestižních sbírkách u nás i v zahraničí.

Květen

Vladimír Vašíček | Rozkvět | 1992 | kvaš na papíře

V měsíci květnu jsme vybrali dílo od abstraktního malíře (1919–2003), který většinu svého života strávil v moravských Svatobořicích a rodným krajem Slováckem byl v tvorbě také ovlivněn.

Své výtvarné studium začínal ve Zlíně, kde byl přijat na tehdy nově otevřenou Školu umění, následně studoval pražskou Akademii výtvarných umění. Byl mezi prvními, kdo se zaměřili na abstraktní umění, jeho charakteristický výtvarný projev se vyznačuje neobyčejnou energií spontánních linií a nelomených barev, spějící k osobitému kompozičnímu řádu.

První abstraktní obrazy vytvořil koncem padesátých let, což byl i počátek celoživotní spolupráce s hodonínskou galerií, kde podnítil přehlídky moderního umění z regionu. S nástupem normalizace byl nucen, stejně jako za války, k ústupu do ústraní.

Poslední léta jeho života byla spojena s novou vlnou tvůrčí aktivity. Jeho tvorba byla stejně přelomová, jako někdejší přechod do abstraktního projevu, možná jde i o období nejzávažnější. Výtvarná invence byla přes jeho věk překvapivá, dřívější výrazný a typický kolorismus začal být překrýván složkou duchovní a filozofickou. 

Duben

Jaroslav Votruba | Jaro v lesním údolí | 1940 | tempera na papíře

V měsíci dubnu jsme vybrali dílo od akademického malíře a grafika, jehož tvorba je spjatá se slovenskými Tatrami. Ty jako námět využíval tak často, až začal být dle některých zdrojů nazýván „Malířem krásy Vysokých Tater“.

Po studiích na Uměleckoprůmyslové škole v Praze u profesora Schikanedera určitou dobu působil jako pedagog kreslení v několika městech, až se nakonec usadil v Bratislavě. Ve své tvorbě se nejdříve věnoval především grafice, se svými díly se účastnil i několika grafických soutěží. Později se přesunul ke krajinomalbě, ve které byl ovlivněn zejména impresionismem, což je patrné i v obrazu Jaro v lesním údolí. V malbě nejčastěji využíval tempery nebo olejové barvy.

Pravidelně se věnoval výstavní i publikační činnosti, stál u zrodu několika uměleckých spolků na Slovensku, byl ale také členem SVUM. Kromě krajinomalby a grafiky se ve své tvorbě námětově věnoval lidové architektuře, hradům, zámkům, a lidovými motivy vyzdobil fasády několika vil i domů.

Březen

František Chrástek | Maska šamana | 2003 | cibachrome

V měsíci březnu jsme vybrali dílo od uměleckého a reklamního fotografa, který se narodil v Uherském Brodě, kde v současnosti také působí. Vystudoval obor Umělecké fotografie na AMU v Praze, po studiích byl i několik let pedagogem, následně se ale přesunul ke svobodnému povolání fotografa, kterému se věnuje dodnes. Je majitelem reklamní agentury Q studio, kterou založil již v roce 1991. Také často vystavoval – uspořádal více než třicet autorských výstav u nás i v zahraničí a provozuje i vlastní galerii. Jeho fotografie jsou zastoupeny v mnoha veřejných sbírkách.

Pro jeho volnou tvorbu jsou charakteristická zátiší, portréty či fotografie předmětů, v nichž pracuje se světlem, geometrií i detaily a blíží se tak někdy až k abstrakci.

Technika cibachrome (v současnosti ilfochrome), použitá pro dílo Maska šamana, je fotografický proces používaný pro reprodukci (dia)pozitivního filmu na fotografický papír.

Únor

Jan Pospíšil | Klid | 2001 | akryl na papíře

V měsíci únoru jsme vybrali akryl na papíře od výtvarníka, který velkou část života žil a působil v Hodoníně. Profesně je velmi spjatý se Střední uměleckoprůmyslovou školou v Uherském Hradišti, kde  dlouhou dobu zastával funkci ředitele a stále zde působí jako pedagog. Charakteristickým rysem tvorby tohoto výrazného představitele současné české malby je gestická a energická malba odrážející jeho nespoutanou tvůrčí energii a osobnost.

Tímto bychom také rádi pozvali na jeho aktuální výstavy:

Samostatná výstava ve Zlíně v termínu 1. 2. – 21. 5. 2023. 
Kolektivní výstava v Trenčíně v termínu 9. 2. – 15. 4. 2023.