Zdenka Braunerová

 vernisáž 21. listopadu 2018 v 18.30 hodin

Výstavu zahájí Mgr. Josef Fantura, ředitel galerie.

K výstavě promluví PhDr. Ilona Tunklová, kurátorka výstavy.

V hudebním programu vystoupí Magdalena Múčková a Jan Gajda.

Výstava potrvá do 24. 2. 2019.

Výstava je pořádána ve spolupráci se Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy.

Článek o výstavě

v Pražském zpravodaji si můžete přečíst zde >>>

Fotografie z vernisáže:

Vstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerieVstup do galerie

Zdenka Braunerová a deset mužů na paletě jejího života

Výstava připravená ve spolupráci se Středočeským muzeem v Roztokách u Prahy představuje dílo výjimečné umělkyně Zdenky Braunerové (1858 - 1934), malířky, ilustrátorky, zakladatelky knižní grafiky a organizátorky kulturního života. Zároveň připomene i umělce, kteří ovlivnili její malířské začátky, nebo naopak ty, kterým ona pomáhala na cestě k prosazení vlastní umělecké tvorby. Návštěvníci se setkají s díly H. S. Pinkase, F. Ženíška, J. Mařáka, A. Chittussiho, F. Bílka, J. Uprky, M. Jiránka, A. Hofbauera, J. Zrzavého a A. Rodina.

Zdenka Braunerová pocházela z bohaté pražské měšťanské rodiny, její otec byl významným advokátem a politikem, jako člen říšské rady předložil a obhájil zákon o zrušení roboty. Matka byla kultivovaná žena, sběratelka starožitností, amatérská malířka, po které Zdenka zdědila výtvarné nadání. Přestože matka pocházela z německé rodiny, byla českou vlastenkou. V salonu rodiny Braunerovy se scházely významné osobnosti kulturního a společenského života té doby jako např. Vojta Náprstek, Jan Neruda, Karel Havlíček Borovský a další. Od mládí se tak Zdence Braunerové stal zcela přirozeně svět umění a literatury součástí jejího života.  Jako nezávislá profesionální umělkyně však výrazně překročila obecně přijímané představy o budoucnosti dcerky z vážené měšťanské rodiny.

Prvním učitelem jí byl na vyšší dívčí škole S. H. Pinkas. Aby se zdokonalila v kresbě, navštěvovala soukromé hodiny v ateliéru Františka Ženíška. Nezanedbatelná a inspirující pro ni byla tvorba Julia Mařáka, autora romantických lesních zátiší a krajin. Zásadní vliv v přípravě na budoucí povolání měl Antonín Chittussi, který se stal nejen jejím učitelem, ale také důvěrným přítelem. Zdenka Braunerová absolvovala rovněž odborné školení a studia v ateliéru Collarosi v Paříži. Jejímu uměleckému vývoji a kulturnímu rozhledu pomohla i řada návštěv světových výstav a evropských muzeí a galerií.

Vedle malířské tvorby se Zdenka Braunerová věnovala jako jedna z prvních žen umělkyň také grafické tvorbě. Impulsem byla snaha zachytit mizející starou Prahu v době asanace. Její grafiky, provedené zejména technikou leptu a akvatinty, se staly oslavou neopakovatelného genia loci starého města pražského. V této souvislosti je třeba připomenout její návrh obálky publikace Bestia triumpfans z pera Viléma Mrštíka, v níž se postavil zásadním způsobem proti způsobu asanace. S Vilémem Mrštíkem se Z. Braunerová seznámila při svých cestách na Moravu, kam ji zavedl její zájem o lidovou kulturu, zejména lidové výšivky. Byla autorkou a organizátorkou řady výstav lidového umění a to nejen u nás, ale zejména byla jeho velkou propagátorkou ve Francii.

Zdenka Braunerová se účastnila společně s řadou dalších českých umělců cesty Augusta Rodina na Moravu v roce 1902. Při ní zavítal mimo jiné také do Hodonína a poté do ateliéru Joži Uprky v Hroznové Lhotě. S Uprkou se Braunerová přátelila a pomáhala mu na začátku jeho kariéry prosadit se v pražském prostředí i v cizině. Stejně tak vahou své autority poskytla ochranu a morální podporu i sochaři Františku Bílkovi a malíři Janu Zrzavému. Obzory moderního umění, díky doporučením na cestách do Francie, pomáhala otevírat i dalším autorům z mladé generace jako byli Miloš Jiránek nebo Adolf Hofbauer.

Další oblastí, které se Zdenka Braunerová věnovala a v níž dosáhla uznání, bylo její působení na poli novodobé grafiky a knižního umění. Prvním a stěžejním jejím knižním dílem byla Pohádka máje Viléma Mrštíka. Nejenže ji vyzdobila, nechala provést kvalitní tisk a navrhla zlacenou koženou vazbu, ale prosadila také její vydání. Vytvořila celou řadu grafických úprav i dalších knih, zejména Miloše Martena a Paula Claudela. Charakteristickým znakem jejích úprav byl rostlinný ornament záhlaví a vinět, obměňovaný v mnoha variantách.

Zdence Braunerové patří čestné místo ve vývoji novodobé české krajinomalby, avšak mnohem závažnější bylo její působení právě na poli novodobé grafiky a knižního umění. Díky svým dobrým jazykovým znalostem, kultivovanosti, kulturnímu přehledu i organizačním schopnostem byla předurčena k úloze organizátorky kulturního a společenského dění. Měla velkou zásluhu o dobré česko-francouzské vztahy.

Hodonínská výstava představuje nejen cca 80 malířských prací Zdenky Braunerové, které jsou od jara do podzimu k vidění v jejím ateliéru v Roztokách u Prahy, ale kolekce je doplněna i o její grafiky, kresby, skicáky, tiskové desky, štočky a malby na skle ze sbírek Středočeského muzea v Roztokách. Návštěvníci zhlédnou také díla umělců, kteří ovlivnili její umělecký i soukromý život. Expozice je doplněna obsáhlým textovým doprovodem vycházejícím zejména ze vzájemné korespondence Zdenky Braunerové s jednotlivými autory i z dalších dobových pramenů. Doprovodné texty připravil MgA. Jan Růžička ve spolupráci s Mgr. Marcelou Šášinkovou z muzea v Roztokách. Vystavená díla jednotlivých autorů pocházejí z prestižních českých a moravských muzejních a galerijních institucí a ze sbírky hodonínské galerie.