Pavel Roučka

15.červen 2024 - 15.září 2024

SUMA

15. 6. – 15. 9. 2024

O výstavě

Výstava je zaměřena na autorovo celoživotní téma, Franze Kafku, jedná se o část kolekce, která bude v letošním roce vystavena v brazilských městech São Paulo, Rio de Janeiro a Brasília, jde tedy o celosvětovou předpremiéru. Dominantou výstavy je obraz „Snímání z kříže“, který prezentuje druhý námětový okruh Roučkovy tvorby – příběhy Bible. Dalším dominujícím obrazem je dílo s názvem „Princ“ inspirované Rusalkou Antonína Dvořáka. Hudební náměty jsou dalším inspiračním zdrojem autorovy tvorby vedle dominující celoživotní fascinace dílem Franze Kafky. Vedle malby jsou zde k vidění i autorovy koláže reflektující totožné tematické a námětové zdroje zpracované novými výrazovými postupy umírněné barevnosti, čisté plochy, struktury materiálu a trhaného tvaru. Výstavu doprovází rozsáhlý katalog.

O autorovi

Pražský rodák prošel po studiu na Střední průmyslové škole geodézie a kartografie (1956–1960) různými profesemi. V období let 1968 až 1971 se věnoval scénografii a kreslenému filmu v Belgii, a to na základě získaného malířského stipendia Svazu českých výtvarných umělců. Jako umělec z povolání se od roku 1975 vedle scénografie kresleného filmu věnoval malbě, kresbě a grafice.

Používal hlubokotiskové metody, techniku kombinovaných litých laků a často parafrázoval renesanční obrazy. V roce 1977 své výtvarné prostředky rozšířil po seznámení s technikou litografie a následně vydal osm listů litografií pro velkou řadu Biblos (Kniha Ruth). Velmi silným zdrojem inspirace byl vždy pro Pavla Roučku vliv literatury. V letech 1993-2022 vedl ateliér malby na Mezinárodní letní akademii ve Frauenau v Bavorsku. V průběhu roku 1995 absolvoval stáž od francouzského ministerstva kultury na Akademii krásných umění v Paříži. V roce 1996 vedl ateliér litografie na Akademii výtvarných umění v nizozemském Maastrichtu.

Francouzská vláda ocenila jeho umělecký přínos řádem Chevalier dan l´ordre des palmes academiques (Rytíř řádu akademických palem). Svou tvorbou je zastoupen mimo jiné ve sbírkách Národní galerie Praha, Galerie Středočeského kraje v Kutné Hoře, Alšovy jihočeské galerie v Hluboké nad Vltavou, Gilky Center Portland Art Museum (USA), Leonard Dobbs Long Island (USA), Muzeum Sztuki v Lodži (Polsko). Samostatně vystavoval jak u nás, tak v zahraničí, například v Praze, Olomouci, Baden-Badenu nebo Tokiu. Jeho ilustrační dílo se objevuje například v knihách: V. Körner – Zrození horského pramene, 1979; F. M. Dostojevskij – Bílé noci, 1983; H. de Balzac – Otec Goriot, 1983; B. Hrabal – Sběrné surovosti, 1987; F. Kafka – Dopisy Felicii, 1991.

Slova autora

„Baví mě představovat si řeč člověka v době kolem roku 500 n. l., v době tzv. stěhování národů, kdy k vyjádření něco mít, být, jít, prostě žít, stačil jediný výraz, člověk nic nevlastnil a aby se zachoval při životě, musel se nutně přemisťovat, jít…ano, jedná se o předky nás všech, používajících všechny románské, germánské, slovanské – všechny ty úžasné indoevropské jazyky moderní doby!

Vábí mě ovšem řeč jiná, jinaká, řeč Franze Kafky, který před více než sto lety, pomocí slov (jako plných tónů barev?) a slůvek (jako barevných půltónů?) se dobývá do našeho podvědomí, přeskakuje vědomí – zpochybňuje vyslovené slovo, vědom si, že mohlo znít zcela jinak. Proto také umění, nemajíc vyhnutí, podle Kafky “poletuje kolem pravdy”. Pravděpodobně proto, umělec, chycen do pasti posedlosti, uskutečňuje pokus za pokusem – pravdy se dobrat!“