Pavel Buchta
Obrazy

S malbami brněnského autora akademického malíře Pavla Buchty bylo možné se v Hodoníně naposledy setkat před patnácti lety, tedy v roce 2007, kdy se zde účastnil sympozia Malý formát a následné kolektivní výstavy. Nyní galerie vystavuje soubor 19 pláten, které jsou výběrem z jeho volné tvorby. Ty maloval v poslední více jak dekádě, kdy navštěvoval Hodonín jen sporadicky jako člen maturitní komise zdejších uměleckých oborů při průmyslové škole. 

Pavel Buchta studoval v osmdesátých letech na Akademii výtvarných umění v Praze u profesorů Ladislava Čepeláka a Dalibora Chatrného. Od roku 1992 je členem TT klubu výtvarných umělců a teoretiků. Později pak pedagogem na vyhlášené brněnské „šuřce“ – podle dnešního názvu Střední školy umění a designu, kde působí dodnes.

Doménou Pavla Buchty je malba, grafika a kresba. Odhlédneme-li od jeho krajinomaleb a ilustrací, pak můžeme říci, že se jeho malby a kresby vyznačují zjevnou inspirací v barokní dynamice, výraznou kresebností a bravurním zvládnutím anatomické stavby zobrazovaných těl, která podle potřeby zmnožuje či deformuje a skládá do neklidných kompozic směřujících někdy k ornamentálním strukturám a jindy k expresivní abstrakci. Tematicky malíř čerpá z různých historických či kulturních fenoménů západního křesťanství či mytologie, ale i východních myšlenkových proudů, které vesměs podrobuje ironickému pohledu a uzavírá do útvarů ústících do stále se opakující až tragikomické beznaděje.

Neklidný pohyb a těkavost linií jakoby zhmotňovala tíži současné doby, kdy se zdá pro mnohé nemožné najít alespoň kousek něčeho čistého, pevného a trvalého. Člověk je znejistěn až k zoufalství a vydává se novými směry hledajíce světlo na opačné straně skutečnosti. Místo čistého je mu předkládána barevnost, místo pevnosti měkkost, místo trvalosti neustálá proměna a živost. Mudrc východu – Lao-c – by k tomu přidal, že jedno vychází z druhého a totéž se k prvnímu navrací a touží stát se jedním.