Historie

Dějiny sbírky a budovy Galerie výtvarného umění v Hodoníně souvisejí se spolkem Sdružení výtvarných umělců moravských (SVUM), který tu působil v letech 1907 až 1959. Hnutí tohoto sdružení lze charakterizovat jako završení procesu moravského národního probuzení. Vyrostlo za podpory kultivovaných osobností nejrůznějšího zaměření, od národopisných sběratelů přes spisovatele a hudební skladatele až k výtvarným umělcům (mimo jiné Alois a Vilém Mrštíkové, Vítězslav Novák, Zdenka Braunerová, František Kretz, Scot Viator).

Předchůdcem sdružení byl brněnský Klub přátel umění, na jehož založení v roce 1900 se mimo jiné podíleli Leoš Janáček, Dušan Jurkovič a Joža Uprka. Časem se připojili Jan Štursa, Max Švabinský, Franta Úprka, Stanislav Lolek, Alois Kalvoda a Adolf Kašpar, známý ilustrátor Babičky Boženy Němcové. V roce 1902 byla v Hodoníně uspořádána památná Umělecká výstava slovenská, na níž spolu s Jožou Uprkou vystoupili malíři úzce svázaní s jeho tvorbou a vlivem (malířův bratr sochař Franta Úprka, malíři Cyril Mandel, Antoš Frolka), ale také umělci slovenští. Vazba na Slovensko a na širší okruh slovanských umění byla podstatným prvkem celého hnutí.

V roce 1907 bylo po rozporech v brněnském Klubu přátel umění založeno Sdružení výtvarných umělců moravských, které si za své sídlo zvolilo Hodonín. K jeho vůdčím představitelům náleželi bratři Joža a Franta Úprkové, bratři Alois a Bohumír Jaroňkové, Alois Kalvoda, Stanislav Lolek, Adolf Kašpar, Cyril Mandel, Antoš Frolka, Roman Havelka a Jano Köhler. Členové Max Švabinský a Jan Štursa spolek záhy opustili, naopak se k němu z ciziny přihlásil například Alfons Mucha. K zakladatelské generaci se později připojili Jakub Obrovský, Oldřich Blažíček a slovenský malíř Martin Benka.

Nejdůležitějším počinem spolku bylo vybudování vlastního Uměleckého domu. Důvod, proč se jeho členové rozhodli pro novostavbu, zní anekdoticky a vzkázal jim ho prý Masaryk, když zvažovali upravit pro výstavní účely hodonínskou Besedu, a radil: „Nezůstávejte v hospodě!“. Soutěž proběhla v roce 1910 a porotci (Joža Uprka, Jano Köhler, Vladimír Fischer, Dušan Jurkovič) doporučili k provedení návrh Antonína Blažka (1874 - 1944). Stavba byla veřejnosti otevřena slavnostní vernisáží 4. května 1913.

Spolková budova sloužila především prezentačním účelům, přičemž je třeba zdůraznit, že výstavní aktivity spolku byly velmi bohaté. Vedle prezentace vlastní tvorby představovali místnímu publiku také díla autorů sdružených v jiných spolcích, včetně zahraničních. Zároveň SVUM dbalo i o činnost osvětovou. Ve svých prostorách pořádal hrnčířský a tkalcovský kurz, ve kterých se lidoví džbánkaři a tkalci učili pod vedením zkušených mistrů a za účasti umělců spolku svému řemeslu.

Spolek si postupně vytvořil široký okruh svých příznivců, tzv. přispívajících členů, pro něž vydával členské prémie, což byla drobná dílka např. grafické listy, medaile, keramické sošky nebo knižní publikace. Svou činnost pak propagoval ve vlastním časopise „Uměleckém listu“ a v ročence „Almanach SVUM“, což mělo velký význam pro šíření spolkových idejí a prací členů sdružení. 

Negativně zasáhla do činnosti spolku druhá světová válka, na jejímž konci došlo k bombardování Hodonína a Umělecký dům byl velmi poškozen. Naštěstí jeho umělecké sbírky nebyly zničeny, a tak byl po náročné opravě 8. června 1947 znovu slavnostně otevřen.

Činnost Sdružení výtvarných umělců moravských byla ukončena v roce 1959. Po převzetí budovy do státní správy byla v roce 1960 ustavena Galerie výtvarného umění v Hodoníně, která v budově sídlí i nyní. Výtvarná díla z majetku bývalého spolku SVUM se stala základem stále doplňovaného fondu této sbírkotvorné instituce. Současným zřizovatelem Galerie výtvarného umění v Hodoníně je Jihomoravský kraj se sídlem v Brně.